Jak vybrat ukulele pro děti

Je konec srpna. Prázdniny se nám nezadržitelně blíží ke svému konci. Pokud se chystáte v tomto školním roce na kroužek ukulele (či na individuální lekce), pak nemalá část z vás jistě stojí před výběrem prvního nástroje pro své děti. Chápu, že většina z nás nechce vložit do nové záliby mnoho finančních prostředků, zároveň však ale chceme, aby dítě nástroj bavil a pokud nebude dobře znít, tak dítě asi hra na ukulele bavit nebude. Stejného výsledku docílíme, pokud dítěti pořídíme nástroj, na který se mu bude špatně hrát. Na následujících řádcích jsem se snažila shrnout několik mých postřehů ohledně výběru ukulele pro děti. Většina z nich platí i pro dospělé.

Předně si na výběr ukulele nechte poměrně dost času, tedy pokud to jde. Ideálně samozřejmě pokud si nástroj můžete osobně vyzkoušet v obchodě. Pokud nejste hudebně zdatní, nevěšte hlavu. Většina prodavačů jsou dnes schopni na ukulele zahrát alespoň několik akordů a mohou Vám ukulele předvést. Měl by se vám i vašemu dítěti líbit zvuk. Také byste měli být spokojeni s jeho vzhledem.

BOD JEDNA: MATERIÁL

Dětem bude zpravidla stačit sopránové ukulele, tedy nejmenší standardní velikost. Krásná barevná ukulele jsou jistě velmi lákavá, nicméně nejsou zdaleka nutná. Spíš se zaměřte na materiál, z kterého je ukulele vyrobeno. Zkuste přesvědčit své drahé dítko, že některá barevná ukulele jsou sice velmi krásná, ale neznějí příliš dobře, protože jsou vyrobena z plastu. A výsledek často není nic moc. Raději jim zkuste nabídnout ukulele vyrobené z dřevěné překližky. Ano, není to masivní dřevo (to by bylo sice super, ale předpokládám, že se bude držet spíše u nižší cenové hranice), ale lepší alespoň nějaké dřevo. A dají se sehnat i v různém barevném provedení.

BOD DVA: TVAR

Absolutním začátečníkům doporučuji, aby zadní deska ukulele byla rovná. Tedy aby ukulele nebylo vyboulené v místě, kde se má dotýkat těla. Pravda, pokud by dítě mělo popruh, pak na tvaru zadní desky tolik nezáleží. Osobně jsem se ale přesvědčila, že nemalý počet začátečníků se zakulacenou zadní deskou bojuje. To samozřejmě neznamená, že zakulacená zadní deska musí nevyhovovat Vašemu dítěti, na druhou stranu se tím sníží riziko neúspěchu. Pokud již dítě někdy na ukulele hrálo, alespoň ho mělo v ruce a umí držet jeden, dva akordy, pak je ideální si tvar zadní desky vyzkoušet. Určitě je i nemalý počet dětí, kterým bude naopak zakulacený tvar zadní desky naopak ukulele vyhovovat, nebo jim minimálně nebude vadit.

Pokud již dítě zkusilo hrát (třeba na nějaké workshopu zdarma), pak je také vhodné, aby otestovalo ukulele a zjistilo, zda mu vyhovuje hmatník (konkrétně klenutí krku a dohmat). Zcela laicky řečeno, jak se levé ruce dobře a příjemně hraje. Mezi nástroji jsou rozdíly v tom, jak je krk zpracován, někdy jde o rozdíly malé, jindy poměrně velké. Pokud již dítě trochu tuší, co s ukulele, je určitě vhodné ho nechat na nástroj zahrát.

BOD TŘI: ZVUK

U tohoto bodu většina rodičů protočí panenky a oznámí mi, že to nepoznají. Případně připojí, že přeci jen nemohu po nich něco takového chtít, když jim kdysi paní učitelka zakazovala na hodinách hudební výchově zakazovala zpívat. Nechci po nikom specializovaný posudek. Některá ukulele znějí jiskřivěji (některým může takové ukulele připadat ukřičené), jiné trochu temněji (někdo by řekl, že je utlumené bez zvuku). Vy byste si měli s dítětem vybrat z nabídky takové, které se vám líbí zvukově. Které vám připadá, že ladí. Stačí,když vám na něj zahraje prodavač. Určitě oboje poznáte, alespoň do té míry, zda chcete utéct, nebo poslouchat dále. V ideálním případě by zvuková zkouška měla zahrnovat hru v poloze (tedy aby hráč nehrál pouze u hlavy nástroje, ale nějaké akordy zkusil také na pražcích, tj, políčkách,  blíže k tělu nástroje). 

 A ještě jedna důležitá věc, struny by neměli narážet na pražce, pak ukulele drnčí. To rozhodně nepřeslechnete. Druhý extrém je, že struny mohou být příliš vysoko. Pak samozřejmě struny nedrnčí, ale velmi těžko se na takové ukulele hraje. Naštěstí se většinou dá nultý pražec snížit a tato vada se pak dá odstranit. 

BOD ČTYŘI: DÁ SE POVĚSIT?

Mám samozřejmě na mysli naše drahé ukulele. Začátečníci často bojují s držením samotného nástroje. A popruh jim tento problém pomůže vyřešit.Děti si navíc pak připadají trochu jako rockové hvězdy. Mohou u hraní stát a dokonce se i kývat a ukulele stále drží relativně na místě. Takže proč jim tento pocit nedopřát, když pak třeba budou více cvičit?

Pro ideální zavěšení ukulele považuji klasický popruh jako znáte od kytary, kdy jeden konec je zavázaný u hlavy nástroje a druhý konec popruhu je upevněn přes speciální “čuplík” tedy takzvaný zámek. Pokud vaše vybrané ukulele tento “čudlík” nemá, nevadí. Na většinu nástrojů se dá přidělat. Jen je třeba zkontrolovat, zda v místech, kde má být tento čudlík neboli zámek je ukulele vyztužené. Z vnitřní části ukulele by měl být v těchto místech špalíček. A jak to zjistíte? Většinou stačí posvítit dovnitř baterkou, případně můžete vzít třeba špejli nebo něco podobného a tou přejet po vnitřní hraně tzv. lubů (část ukulele spojující přední a zadní desku nástroje). Pokud ucítíte překážku pravděpodobně toto vyztužení máte. Případně se na tuto skutečnost zeptejte prodavače, většinou vám zdárně poradí. 

NEZAPOMEŇTE NA FUTRÁL

Ukulele potřebujete přenášet, určitě lze k tomuto účelu využít také papírovou krabici, v které se skladuje ukulele v prodejně, nicméně speciální obal je více než vhodný, pokud jezdíte MHD. Přeci jenom by byla škoda si ho hned poškodit 🙂

Ladičku si můžete také pořídit, ale pro začátek můžete použít zdarma aplikaci pro chytrý telefon.