Začátek školního roku máme již za sebou. Rodiče již zapsali své drahé ratolesti do všech kroužků. A teď přichází řada na ně. Často mi v tento čas chodí dotazy od rodičů či prarodičů, kteří zvažují mé kurzy či individuální lekce hry na ukulele, mohla bych je shrnout titulkem dnešního příspěvku „Nejsem již moc stará?“ či „Nejsem již moc starý?“
Moje jednoznačná odpověď: Ne, nejste. Ať Vám už je třeba 100 let, nejste na ukulele moc staří. Ukulele je opravdu pro všechny. Ani nevadí, že nemáte žádné předchozí zkušenosti. Což je strašák číslo dvě. Většinou mi v e-mailu chodí právě kombinace obav pokročilého věku a absence předchozí průpravy.
Abych byla upřímná, pro Vaše děti či vnoučata bude lepší, když si splníte svůj sen na něco hrát, nebo touhu zkusit si hrát na nějaký hudební nástroj, než když je budete vehementně tlačit do hraní a plnit si tak své touhy a sny přes ně. Možná by jim to vyhovovalo, ale já mám spíš zkušenosti, že ne.
Co můžete reálně očekávat? Jaké pokroky a co by se mohlo objevit za nesnáze?
Na jarní kurz pro začátečníky přišla jedna dáma, která nikdy na nic nehrála. Měla cíl, že se do Vánoc naučí hrát alespoň nějaké koledy, aby mohla svá vnoučata doprovázet při zpěvu. Neudržela jsem se a při vyřčení tohoto cíle jsem se na ni usmála. Ona se na mě zděšeně podívala s dotazem, zda si myslím, že to nedokáže. A tak jsem jí i ostatním z kurzu vysvětlovala, že zahrát ty nejjednodušší koledy zvládne ihned po první lekci. Musím říct, že jsem se mýlila, zvládla je až po druhé lekci. Neměla totiž doma na čem cvičit a musela si nejdříve koupit ukulele, což nějaký čas zabralo. Tímto krátkým příběhem jsem chtěla ukázat, že pokud nemáte vysoké nároky na složitost doprovodů, můžete si zahrát téměř cokoliv v poměrně krátkém čase v řadě několika týdnů, max. měsíců. Samozřejmě záleží na Vašich zkušenostech, někdo postupuje rychleji jiný pomaleji.
Ukulele je hodně o nezávislosti a flexibilitě prstů. Někdo je má přirozeně ohebnější a jde mu hra lépe. Nebudu Vám lhát, časem naše prsty jsou méně ohebné, a tak většinou začátečníci v seniorském věku musí trochu více cvičit, ale ta radost stojí za to. V kurzech mám také hráče po mozkové příhodě, jejich prsty nejsou tak rychlé a pohotové, ale není důvod je vyřadit. Cvičení dělá opravdu mistra. Asi se nyní ptáte, kolik byste měli hře na ukulele věnovat. Mám pro Vás dobrou zprávu, stačí několik málo minut denně. A už po třech týdnech budete pravděpodobně překvapeni, co uhrajete. Pokud jste se rozhodli ukulele zkusit, přeji hodně zdaru!