Znáte ten koloběh? Rozhodnete se, že se něco naučíte. Nejčastější jsou takováto rozhodnutí na začátku ledna. Nějakou dobu se daří, ale pak najednou začne aktivita drhnout. Vynecháte jednou, pak dva krát… a pak třeba zjistíte, že jste na ukulele nehráli 3 týdny nebo měsíc 🙂 Také se Vám to stalo? Tak nezoufejte. Ukulele má být přece o radosti.
Mám několik tipů, které Vám mohou pomoc. Sama totiž bojuji s tím, že nemám moc času na hraní. A co se mi osvědčilo?
Zní to banálně, že? Ale není. Pokud se nalákáte, že všechny na letním jamování oslníte, jak budete válet, budete asi ve stresu a to učení neprospívá. Pokud nemáte moc času, pak menší cíle vám budou lépe vyhovovat. Budete mít totiž radost z toho, jak se vám postupně budou menší cíle plnit. Zvolte si jednoduchou píseň, pak přidejte další. A super už hrajete. Chcete se zlepšit, fajn přidejte si novou techniku. Hlavně netlačit na pilu.
Když si dáte větší cíl a ten si nesplníte, dostavuje se frustrace a to určitě nechceme. Ukulele má být o radosti. Takže postupně malé cíle a půjde to.
Ideální je varianta, kdy si na nácvik vyhradíte pravidelný čas. To je super. Bohužel mě se to nikdy nedaří. Málokdy se mi daří vyčlenit si čas, kdy jsem sama a mohu v klidu cvičit. Kdybych čekala až budu mít ideální podmínky, nahrála bych toho opravdu málo. Co mohu ale vřele doporučit, hrát jen chvíli. Čekáte až se uvaří brambory, nebo malé dítě nakreslí obrázek (což je často necelá minuta)? Ano, je to jen chvilka, ale to nevadí, můžete si zkusit ten těžký akord. Stejně ho asi neudržíte dlouho. Nebo si zkuste procvičit ten nový rytmus.
Abyste mohli vždy pohotově zareagovat na to, že máte pouze krátkou chvilku čas, je dobré si nechat ukulele někde ve své blízkosti. Vím, že když mám 5 minut, tak se mi rozhodně nechce jít ven do učebny, abych si přinesla ukulele, takže jedno velmi levné ukulele se pořád povaluje v naší obytné kuchyni, aby bylo možno ho kdykoliv popadnout. Zároveň si teda netroufnu nechat tam povalovat své dražší ukulele, ale spoustu věcí se dá nacvičit i na tom levnějším 🙂 Beru ho i na zahradu. Když si děti hrají na písku, mohu si něco málo vyzkoušet 🙂 Ale přiznám se, že na hřiště ho s sebou neberu 🙂 Ten, kdo nemá malé děti, může si u sebe nechat i svého dražšího ukulelového mazlíka a nemusí se bát dětského zkoumání. Jedna moje studentka prohlásila, že je dobré mít v každé místnosti jedno ukulele. Teda pokud zrovna nebydlíte na zámku. V dvou či tří pokojovém bytě se to dá celkem vyřešit. Upřímně bohatě stačí mít jedno ukulele tam, kde se pohybujete nejčastěji.
Ano, to velmi dobře znám. Zkuste své ratolesti zapojit. Chce vaše malé dítě tancovat? Skvělé, zkuste mu hrát několik akordů s tanečním rytmem a zkuste procvičovat tlumení, případně u něho prostřídat několik akordů.
Hledejte společně písničky, které budou vaše děti bavit. Nyní je u nás hitem písnička Jožin z bažin 🙂 ale dlouho jsem hrála Prší, prší. To jsem hrála jako ukolébavku, jako pochod, jako blues. Prozkoušela jsem různé rytmy, které jsem zrovna potřebovala nebo i nepotřebovala cvičit, ale mohla jsem hrát a vymýšlela jsem, jak se dá ta písnička ještě zahrát. A někdy to bylo poučné.
Máte pocit, že se z těchto chvilek nedá nic naučit? Omyl. Dá. Samozřejmě postup nebude tak rychlý, ale pořád lepší než nic. Podle některých výzkumů stačí 5 minut denně a blahodárný vliv hudby na náš mozek se dostaví. Tak hurá do toho!
A abych nezapomněla je ještě jedna možnost – spojte se s dalšími lidmi, kteří na ukulele hrají. Např. maminky na rodičovské dovolené, se pravidelně schází dopoledne v centru Karas v Brně v Židenicích. Děti si berou sebou a hraje se tak, jak ratolesti dovolí. Někdy více, někdy méně. Ale to důležité je, že se takhle pravidelně k ukulele dostanou. Jsou samozřejmě i jiné skupiny, které jsou bez dětí a v kterých se tím pádem toho stihne mnohem více. Písničky a skladby jsou dle nálady a přání zúčastněných.
A co pomáhá Vám si k ukulele pravidelně sednout?